Zpěvomat
Někdo, kdysi řekl, že " nejkrásnější nástroj je lidský hlas."
A to mohu potvrdit po včerejším setkání lidí, kteří rádi zpívají. To se takhle sejde skupinka lidí (většinou jednou za rok),někde v parku nebo jinde na veřejném prostranství a pod širým nebem se snaží si zazpívat, zanotovat, zavýskat a tak podobně.
Včera jsem to zažila v Praze na Náměstí Míru, kde cedule s názvem ZPĚVOMAT zvala kolemjdoucí k poslechu zpěvu nebo k improvizovanému zpívání. Naše skupinka pod vedením Jany Koubkové (kdo nezná, známá jazzová zpěvačka) zpívala všechny možné jazzové fláky a různé procvičovací říkanky na uvolnění hlasu. Jako třeba tahle:
Naše těla třeskla o sebe jako miny v kraji Českomoravské Vysočiny. Nebo
Nemohu mohu mohu mohu nemohu nemohu mohu
A to byste nevěřili, jak libozvučně to zní!
V době, kdy se lidé nechají bavit vším možným, aniž by projevili vlastní aktivitu, to pro mě bylo jako voda na vyprahlou zemi. A nevěřili byste, jak Vám zpěv dokáže uvolnit emoce, které v sobě máte uzavřené, od těch negativních až po ty pozitivní.
Tak zkuste, třeba za rok, se připojit k akci, buď tím, že si sednete na židličku a obestoupeni zpěváky budete poslouchat anebo se zapojíte a zazpíváte sobě i druhým pro radost.
více na www.hlasohled.cz